Noční můry občas trápí každého z nás, dost často i malé děti. Není to nic příjemného a pro se Vám bude možná zdát divné, že prostřednictvím těchto nepříjemných a někdy i traumatizujících snů, lze dosáhnout něčeho pozitivního, a tím se jich zbavit. Noční můru totiž zaplašíte také tím, že ji vyřešíte rovnou ve snu. Pokud se to podaří, probudíte se do snu, to znamená, že budete lucidně snít. A naučit se lucidně snít není vůbec na škodu, protože tento stav vědomí nabízí, mimo jiné, i psychologické a zdravotní benefity.
Jsem lucidním snílkem od dětských let. Jako malá jsem žila se sestrou a rodiči v Egyptě, já i ostatní děti z česko-slovenské komunity, která se zde vytvořila, jsme prožívali přímo pohádkové dětství. Bydleli jsme v Alexandrii a kromě koupání v moři jsme se také často pohybovali kolem starověkých památek, kterých je v Egyptě opravdu hodně. Jsou monumentální a budí jak obdiv tak i určitý respekt, vyzařuje z nich jakási tajemná energie. Nevím, jestli mé noční můry začaly už tam, nebo až když jsme se vrátili do vlasti, ale naprosto jasně si pamatuji opakující se, děsivý sen, ve kterém jsem padala z Pompeiova sloupu. Dokud mě po nějakém čase nenapadlo ve snu roztáhnout paže a létat, budila jsem se hrůzou uprostřed noci. Když jsem zjistila, že se mohu v některých snech přemisťovat podle své vůle, často jsem létala přes moře zpět za kamarády do Alexandrie.
Podobné noční můry, říká se jim idiopatické (nemají reálný podklad v podobě nějakého traumatu), postihují 90% lidí, nejčastěji mezi šestým a třináctým rokem života. V dospělosti se objevují u 4 až 8% populace. Ale jinak je to samozřejmě s nočními můrami, které jsou způsobeny traumatem. Víme, že noční můry se vyskytují v REM fázi spánku, na rozdíl od takzvaných nočních děsů, které se objevují hned na začátku spánkového cyklu (v NREM). Noční děsy mají jiný průběh než noční můry, člověk (většinou dítě) se náhle posadí v posteli, má otevřené oči, úzkostný výraz, často křičí a utíká ke dveřím, jakoby chtěl před něčím uniknout. Je třeba tedy rozlišovat i tyto dvě různé poruchy spánku.
O překonání nočních můr a pozdějších lucidních snech mluví často ti lidé, kteří lucidně sní sami od sebe. I Steven LaBerge uvádí sérii svých vlastních snů odehrávajících se pod vodou, které se mu zdály jako pětiletému, musel si v nich vždy uvědomit, že to, co prožívá je jen sen.
A teď bych Vám chtěla nastínit mé vysvětlení, jak že si to matička příroda naplánovala s lucidním sněním. Slavný psycholog Erik Erikson formuloval vývojovou teorii psychiky člověka pomocí takzvaných psychosociálních krizí (nejznámější je asi puberta a krize středního věku), konfliktů, kdy podvědomí staví člověka do obtížných situací. Těmto situacím říká „bod obratu“, bud‘ je v něm krize vyřešena, pak nastává vývoj kupředu, neboli růst, nebo vyřešena není a vývoj je porušen.
Vypadá to, že právě dětské noční můry takovým bodem obratu jsou. Pokud dítě uvnitř snu překoná svůj strach a projeví svou vůli, třeba zažene strašidlo, nebo vyřeší nebezpečnou situaci, naučí se postupně lucidně snít. Jeho mozek pak má další možnost (cestu) jak se úspěšně vyvíjet a učit. Pokud ne, noční můra stejně časem sama vymizí.
Bod obratu, kdy dětská noční můra vyústí nebo nevyústí do probuzení ve snu, tedy nastává nejdříve kolem šestého roku věku dítěte. Je zajímavé, že tuto dobu uvádí i S. LaBerge jako počátek schopnosti lucidně snít a spojuje jej s třetím vývojovým stadiem chápání snu.
Předpokládám, že nejste psychologové, abyste hned věděli, o čem je vlastně řeč. Takže, podle teorie jiného slavného psychologa, Jeana Piageta, se u dětí mění chápáni reality a snu v souvislosti s věkem. V první fázi, asi do čtyř let, děti neodlišují sny od reality, mezi čtvrtým až šestým rokem už dokáží částečně odlišit, ale nevědí přesně co vlastně sen znamená. Děti ve věku od pěti do osmi let postupně začnou chápat, že sny se odehrávají jen v jejich hlavě.
“ V plně lucidním snu pak snící dosahuje třetí fáze, když si konečně uvědomí, že to, čím prochází, je zážitek čistě duševní povahy, a že snový svět, který ho obklopuje, je zcela oddělený od světa fyzického. Být takto lucidní předpokládá, že snící dosáhl Piagetova třetího stadia a ví, že sny jsou pouze mentální zkušenosti. Vzhledem k tomu, že tohoto stadia dosahují některé děti ve věku pěti let, můžeme předpokládat, že ve stejné době se u nich mohou začít objevovat lucidní sny. A skutečně, moje první lucidní sny se odehrály přesně v tomto věku a mnoho dalších lucidně snících uvádí, že jejich zkušenost s lucidním sněním začala mezi pátým a sedmým rokem.“ Stephen La Berge, Lucidní snění
Úplně vidím, jak v budoucnosti přibude do školních osnov nový předmět „základy snění“. Bude to něco jako povídavá výtvarná výchova, děti budou brebentit o tom, co se jim zdálo a u toho budou kreslit, modelovat z plastelíny(nebo z jiné úžasné barevné hmoty), stříhat obrázky, lepit a dělat koláže.
Napsat komentář