Markéta Jurištová/ Když se podíváme na realitu nezaujatým pohledem, musíme konstatovat, že naše existence na této planetě je plná otázek a nejasností. Řítíme se vesmírem spolu s naší planetární soustavou rychlostí 630km/s (to je zhruba 52MIL km za den) na jakési deformované kouli, která má železné jádro a obíhá díky gravitaci okolo hvězdy. Pokud hvězda neosvětluje povrch planety většina fauny, včetně lidí, upadá do zvláštního stavu bezvědomí, kdy je ponechána tak trochu na pospas predátorům. Tomuto bezvědomí říkáme spánek a vypadá to, že je pro přežití nezbytný.
K čemu je tedy tato činnost, nebo spíše nečinnost? K čemu je spánek? Vždyť z pohledu evoluce je vlastně nebezpečný, nemůžeme při něm jíst ani se rozmnožovat, neplníme během něj žádné sociální role a nejsme tím nijak užiteční pro náš lidský kmen. Vědci dlouho tápali, ale dnes už je jasné, že je to vlastně obráceně, to bdělá existence na povrchu “šišoidu” je životu nebezpečná. Člověk při ní udržuje vědomí vší silou svého těla a mozku. A to si vezměte, že vzhůru jsme, my lidé, zhruba dvě třetiny života!
“V mozku spánek obohacuje rozmanité funkce, včetně schopnosti učení, pamatování a logického rozhodování. Spánek má blahodárné účinky na naše psychické zdraví, kalibruje naše mozkové obvody odpovídající za různé emoce, a my tak díky němu druhý den zvládáme sociálně a psychicky náročné situace s rozvahou a klidem. Začínáme už dokonce rozumět i nejhůře uchopitelné a nejkontroverznější ze všech zkušeností našeho vědomí – snění. Snění poskytuje všem živočišným druhům, včetně lidí, kteří mají to štěstí, že sní, řadu jedinečných výhod. Mezi takové dary patří uklidňující neurochemická lázeň zmírňující bolestivé vzpomínky a virtuální realita, v níž mozek spojuje přítomnost se zážitky z minulosti a podněcuje kreativitu.” Matthew Walker , profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley
Nabízí se tedy myšlenka, že spánek a nevědomí je tedy prvotní stav, přirozený základní rámec existence. Švýcarský psychiatr a zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung byl přesvědčen, že to tak opravdu je: Řekl bych, že věc, která přichází první je samozřejmě nevědomí a že vědomí opravdu vzniká z nevědomého stavu. V raném dětství jsme nevědomí, nejdůležitější funkce instinktivní povahy jsou nevědomé a vědomí je spíše produktem nevědomí. Je to stav, který vyžaduje značné úsilí. Uvědomovat si unavuje. Vědomí vás vyčerpává. Je to téměř nepřirozené úsilí.”
Proto bychom si tedy měli spíše položit otázku, proč jsme vzhůru? Na to už odpovědi částečně známe. Musíme si lovit potravu a rozmnožovat se, případně si zajistit bezpečné prostředí na tyto dvě činnosti. Kromě toho také pozorujeme povrch planety jako taková biologická čidla a odevzdáváme všechny informace v průběhu spánku do jakési centrální paměti. Samozřejmě jsme si během času vytvořili určité sociálně-technické rámce, ve kterých se dá existovat energeticky úsporněji a bezpečněji, říkáme jim civilizace.
Jenže i když to vypadá, že žijeme tak nějak snadněji, nemusíme například lovit potravu, jako naši prapředkové, přesto je i tak existence ve vědomé realitě náročná. Informací, které vnímáme (i podprahově) je gigantické množství, technologie se vyvíjejí přímo ďábelským tempem a s tou bezpečností existence (jídlo, teplo, střecha nad hlavou) to vůbec není slavné. Pan profesor Koukolík celkem trefně poznamenal, že by bylo hodně zajímavé měřit dnes hladinu stresového hormonu náhodně lidem na ulici. Přijít o práci a tím i o střechu nad hlavou je totiž díky stavu společnosti a hypotékám velice snadné, v podstatě to běžný člověk ani nemůže nijak ovlivnit.
Pravidelné spánkové ponory zpět do bazálního prostředí nevědomí jsou pro dnešního člověka zřejmě ještě důležitější a nezbytnější než byly kdy dříve. A možná bychom se měli vrátit k naší nevědomé podstatě i vědomě. Kde jinde najít sílu probouzet se každý den do náročnější a náročnější reality, než uvnitř sebe? Dejte proto šanci spánku i snům, aby vám poskytovali terapii a chránili vás. Mluvte o svých snech, přemýšlejte o vzorcích a impulsech které jdou z nevědomí, meditujte, zcela jistě právě v těchto místech najdete sílu a ochranu, která ve vnější realitě neexistuje.
Zdroje:
Matthew Walker, Proč spíme, Jan Melvil Publishing, 2021
C.G.Jung, Dynamika nevědomí, Malvern, 2024
František Koukolík na Radiu Univerzum, 2025, dostupné online: zde
Napsat komentář