Subjektivní vjem plynutí času nemusí být důsledkem jakési změny rychlosti průběhu elektrochemických reakcí v našem mozku, ale může být dán tím, že v soustavě psýché, v důsledku kvantově-relativistických efektů, čas plyne jinak než v okolním prostoru.
Existuje-li duše jako fyzikální hmotný objekt, jenž podléhá zákonům kvantového „mikrosvěta“, měly by se u něj projevovat také efekty kvantového světa, jako jsou skokové změny energie, provázené změnou plynutí času a někdy i vnímání okolního prostoru.
Rozvinutý stav psýché by měl být charakterizován lokalizací psýché v prostoru, pomalým plynutím času subjektu, stavem, kdy je duše „plná energie“. Naopak svinutý stav by měl být charakterizován rozšířením psýché (vědomí) do prostoru, čas subjektu by měl rychle plynout, energie psýché subjektu by měla být snížena a jakoby rozprostřena do prostoru.
V psýché by různým kvantovým stavům mohly odpovídat různé úrovně bdění a spánku. Přechodem na jinou kvantovou hladinu – úroveň bdění by mělo dojít k změně kvantového stavu psýché, odpovídající změně její energie, velikosti a k změně plynutí času svázaného s psýché. Různá spánková stádia by pak odpovídala různým kvantovým stavům.
Spánek má čtyři stadia. Fáze 1 představuje stadium nejlehčího spánku, kde se záznam EEG spícího člověka podobá získanému při sledování bdělé mozkové aktivity. Spánkové stadium 4 se pokládá za nejhlubší periodu spánku, protože se jeho EEG záznam podobá grafu komatózního stavu. Během sedmi až osmi hodin spánku se objeví čtyři, někdy i pět period, opakování všech čtyř stadií. Snová REM fáze spánku odpovídá stadiu 1, NREM fáze stadiu 2, 3, 4.
Rozvinutý stav psýché by mohl odpovídat stavu – NREM fázi spánku. Plynutí vnitřního času oproti vnějšímu je zpomalené, vědomí není schopno zpracovávat podněty z okolí. Mozek neuvolňuje energii. Protože převážnou část spánku strávíme v NREM fázi, zdá se nám, že noc uplyne velmi rychle. V této fázi člověk načerpává energii a regeneruje tělo. Když má dostatek energie, probouzí se nebo se u něj objevuje REM (snová) fáze spánku.
NREM fáze spánku bývá charakterizována jako fáze beze snů, kdežto REM jako snová část spánku. Ve skutečnosti se člověku zdají sny i ve fázi NREM, ale ve fázi NREM nepovažujeme tyto sny za „pravé sny“. REM fáze spánku se podobá bdělému stavu. Přestože sny netrvají obvykle déle než několik sekund, zdají se nám mnohem delší. Subjektivní čas plyne ve fázi REM mnohem rychleji, a proto bychom tuto část spánku (podobně jako bdělý stav) měli chápat jako jeden ze svinutých stavů lidské psýché.
Bdělý stav psýché představuje její svinutý stav. Oblast vědomí, která byla dosud stažena do malého prostoru, se rozšiřuje na celý okolní svět v dosahu našich smyslů. Svinutý stav psýché umožňuje rozvinutí smyslových obrazů, vzorců myšlení a jednání.
I v bdělém stavu se plynutí subjektivního času může měnit. Když se cítíme příjemně – bavíme se, čas nám utíká rychle. Naopak když prožíváme nějakou nepříjemnou situaci, náš subjektivní čas se vleče.
REM fáze spánku je charakterizována krátkodobým svinutím celé mysli na úroveň dokonce nižší, než je v bdělém stavu. Protože mozek ve spánku nepřijímá žádné informace z okolí nebo je přijímá jen v omezené míře, uvolněnou energií rozvinuje informace ze svého nevědomí do vědomí v podobě snů.
Usínání je proces, který probíhá skokově – v jednu chvíli si jsme vědomi toho, co se děje kolem nás. O sekundu později jsme již v říši Morfeově. Je to důsledek kvantového skoku spojeného s přerušením pozorování okolního světa.
Někdy se nám může stát, že prožijeme sen jakoby ve zlomku sekundy. To by mohlo znamenat, že se naše snící psýché svinula více, než je typické pro normální bdělý stav. Vzhledem k tomu, že ve spánku pracuje psýché v širším rozsahu energie, není příliš překvapivé, že sny nemusí být vždy pouze chaotické, ale mohou mít tvůrčí, inspirativní či dokonce numinózní charakter. To, co nedokážeme pochopit v bdělém stavu, nám může zjevit sen.
Snová realita velmi připomíná (svinutou) kvantovou realitu, kterou nejsme schopni přímo postihnout. Snové obrazy jako by neuznávaly pravidla časové souslednosti, bývají neurčité a neuznávají logiku bdělé reality. To, co se nám ve snu zdá smysluplné, po probuzení se jeví chaotické a nesmyslné. Vzpomínky na sny se nám velmi rychle po probuzení rozplývají. Ve snu svinutá psýché subjektu pozoruje svinutou realitu svého nevědomí.
Podle knihy: Rostislav Szeruda, Nový pohled na lidskou duši a vědomí (tiskem 2016)
Napsat komentář